"Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte."
Elbert Hubbard

Kapitola 10. aneb Fibiina párty

1. února 2010 v 20:20 | Luckie |  Příběh Lil aneb takové normální holky
Chci se strašně moc omluvit a je to jen moje chyba. Jednu kapitolu jsem nepsala tady na tom počítači a teď bych v tom měla zmatek...
Takže možná jste si toho i všimli ale když najedete na 10 kapitolu, tak vám vlastně vyjede 9. a pak je hned 11. tu 10. hned doplňuju. A nebojte... o moc jste nepřišli... ta je taková o ničem. Ale musím jí sem dát...mno tak si hezky počtěte.



Lilly už vlastně přišel dopis o tom, že dostane nemona, ale ten se ještě neobjevil. A tak má zatím docela relativní "klid". Ale co se stane na Fibiině párty?

Kapitola 10


Ve škole to přestávala být sranda, ale tak co no, člověk se občas učit musí. Navíc s Monou jsem teď chodila každé odpoledne ven. Nevím, co jí to napadlo, mě tak pořád někam tahat. Ale řekla jsem si, že to vydržím. Stejně mi od toho e-mailu nepřišla žádná další smrt. Ale já jsem jenom ráda.
Pořád mi vrtalo hlavou, proč jsem na seznamu nájemných vrahů, a co to pro mě znamená.

"Lil?! Posloucháš, co ti říkám?" ptala se mě Mona.
"Promiň, na chvíli jsem se zamyslela."
"Ale jdeme dneska na tu párty? Na ty narozeniny od Fíbí?"
"Jo to určitě jo." odpověděla jsem jí, ale stejně jsem pořád byla duchem pryč.
"Tak fajn. Nezapomeň, že to začíná už v 6." řekla trochu nabroušeně a šla si po svých.

To zas bude.
Dneska se mi vůbec nikam nechtělo. Obzvlášť ne s Monou. Začínala mě trochu otravovat. Už mě nebavilo, jak mě každý den někam bere. A vždycky co nejdřív po škole až do večera. Jakoby se mě pořád snažila jenom zabavit. Ale neva. Aspoň to tady líp poznám.

(po 6 u Fíbí)

"Ahoj, jsem tak ráda, že jste přišli." přivítala nás mile Fíb.
"Ahoj a vše nej."
"To je pro mě? Ale to jste nemusely." řekla Fíbí a hned si od nás vzala dárek a přiložila ke hromadě těch dalších.
"A kde je někdo další?" zeptala se podiveně Mona.
"Jsou vzadu na dvorku."
"Nazdar holky! To je dost, že jste se tady taky ukázaly. Už jsme mysleli, že tubudem jenom my!" křikl hned Patrik.

Bomba! Charlie je tady taky. Konečně ho poznám líp.
Radovala jsem se v duchu. Konečně jsem měla příležitost ho vidět jinde než ve škole nebo v klubu. Nemohla jsem se dočkat, až si s ním popovídám, ale celou moji radost mi zkazila Mona, která se k němu vrhla a už mu šeptala něco do ucha.
Ale pak se Charlie zvedl a šel ke mně.
"Nezatancujem si?"

Já v té chvíli byla v sedmém nebi a okamžitě jsem svolila. Nenapadlo by mě, že za tím může být něco víc.

"Tak co tady vlastně vůbec děláš?"
"Jak to myslíš? Přišla jsem přece Fíbí na oslavu narozenin."
"Ale ne já myslel tady. V Evropě."
"Aha. Ale mamka se sem přistěhovala za prací a já s ní."
"A nechybí ti tví přátele z USA?"
"Ano, ale tak co člověk nadělá."
"Ty nemáš otce? Že bys třeba zůstala s ním."
"Vlastně můj otec byl zavražděn několik týdnů před tím, než jsme odjeli."
"Promiň, to jsem nevěděl. Je mi to líto."
"Nic si z toho nedělej. Mě je jasné, že ty za to nemůžeš a já to mám už dávno za sebou. "

Proč ho zajmá má minulost? Navíc jsem si na to ani nevzpomněla. Vždyť jsem pak zabila ještě tolik lidí… To už pak člověk ani nepočítá.

"A jaký je tvůj příběh?"
"Já jsem vyrůstal bez matky a můj otec se opil a pak ho vyhodili z práce. Teď vlastně ani nevím, kde je. Žiju s babičkou, ale peníze si vydělávám brigádou."
"Taky to asi nemáš nejlehčí…"
"Člověk si zvykne. Nakonec mě ani moc nepoznáš od jiných lidí. Myslím to, jak jsem vyrůstal."
"To máš pravdu." přikývla jsem a usmála jsem se. Ani nevím, proč jsem to udělala, ale připadalo mi, že je to správné. Pak se naše rty k sobě stále přibližovaly a nakonec….

"KRÁJÍM DORT! KDO SI DÁ!" křikla Fíbí a přerušila tak naši romantickou chvíli. V té chvíli bych nejraději rozkrájela já ji. To si ze mě dělala snad srandu.
Koukla jsem se na Charlieho. Vypadal taky zklamaně. Ale co můžeme udělat. Dali jsme si dort a pak nás stejně rozdělila Fibí, která si mě vzala stranou a mluvila se mnou až do konce oslavy. Pak jsem se jen vrátila domů a šla jsem spát.
No co jiného člověk může udělat, když se Charlie pak stejně někam ztratil.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Paddy SB Paddy SB | Web | 1. února 2010 v 21:29 | Reagovat

dobře ty.. ale mám dojem, že jsem o nemonovi už cosi četla:) sorač já v tom mám trochu chaos

2 Šílenej Šílenej | Web | 14. února 2010 v 12:33 | Reagovat

Karlík se nezdá, takže koho krouhne a ona ho při tom chytne? a co je kruci ten nemon?

3 Luckie Luckie | Web | 14. února 2010 v 15:25 | Reagovat

nemon - je pomocník pro začáteční, nebo naopak povýšené smrtky.... v podstatě misto nich zabíjí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama